něco nám vzkažte
...takový prostor pro kulturní činnost nesemletých naivních individuí.

Blázni.cz - dobrý kanál



nebo přijďte v pondělí 20. 5. 2024 na slet bláznů v 19h do klubu Paliárka            

Kazajka bláznům (poezie, P(ř)íšeRadka) • Víno (poezie, P(ř)íšeRadka) • Proč z oblohy mizí hvězdy (poezie, P(ř)íšeRadka) • Ticho nosí tvář Boha (poezie, P(ř)íšeRadka)

28.3.2022
Ticho nosí tvář Boha

Ticho nosí tvář Boha 

a ta se ztrácí v nekonečném hluku a zmatku přehlcených myslí. 

Ticho je odpuštění a trpělivost. 

Ticho je sekunda po bolestném výkřiku. 

Krvácení duše a útěcha přicházející smrti.

 

Ticho… je předehra 

dozvuk šepotu laskavých slov po milování tak horkém, 

jako dech vulkánu. Rozcuchává prameny havraních vlasů

a líbá tak něžně, že rudá láva ve tvých žilách taví všechen cit.

Ticho je procitnutí v prvním nádechu

a odpočinek ve vlahém letním dni. 

Smíření. Mlčení. Čekání. 

Nedokončené řádky rozepsané knihy mezi nedopalky.

Ticho je zbabělost z vyznání. Zahořklá slova na jazyku

 

Ticho je přívětivé

pokud věříš sám sobě.

4.7.2020
Proč z oblohy mizí hvězdy

Stává se,

že samovolně začnu brousit nože

a přemýšlím, kde by ti asi slušely nejvíce. 

jestli mám zvolit přímou cestu do hrudi

nebo to vzít oklikou skrz duši a

několik citových zkratů.

 

Někdy se stává,

že prostě zabouchnu dveře

a doufám, že zmizí ze zdi,

abys je už nikdy nemohl otevřít.

Abys za nimi zůstal sám 

a  já mohla dosyta plakat

a konečně přijít na to, 

proč den střídá noc

a proč z oblohy mizí hvězdy

a proč se z dvou společných životů

vytrácí láska

a zůstává jen na dně

skoro neviditelná.

Nechává se nahradit

hněvem a prostořekostí.

Nechává se smést do kouta

a asi už nechce být 

znovu objevena.

 

Někdy si říkám,

že všechna ta nenávist není upřímná

a chci tomu vnitřnímu hlasu uvěřit. 

Obrátit na nový list a

zašít si srdce odpuštěním.

Znovu Tě milovat a

nevidět tvou 

lhostejnost.

7.1.2020  (upr. 8.1.2020)
Víno

Vlastníme míň než nic.
Útrapy snídáme u silnic.

Za nehty schováváme zmar a špínu.
Bráníme se sobě - nakyslému vínu,
plnému hořkosti, zkurveného splínu.

Který v hlavě dělá zmatek.
Láska a nenávist  nerozlučný sňatek

Rozlévájí víno do sklenic.
Dokud máme vše.
Pak až nezbude nám nic
chceme nalít ještě víc.
Třeba kýbl, nebo jen pár lžic.

A až do dna k zoufání
pijeme žal mnoho dní.

V roušce bytí. Těch pár chvil.
Šťastně jsi tu s námi žil.
Než jen smutek navždy zbyl.

3.12.2019
Kazajka bláznům

Bláznovství je jediná cesta svobody

I svěrací kazajka je volnější než toto.

K zbláznění nepotřebuji rozum, či hloupé návody.

Stačí mi žít a možná proto


jsem Bláznem.



⇡nahoru⇡